Vodivostní HPLC detektory

Vodivostní detektory patří mezi univerzální detektory a měří elektrickou vodivost eluátu v průtokové cele mezi dvěma elektrodami, na něž je vkládáno střídavé napětí, aby se zabránilo polarizaci těchto elektrod. Konstrukčně je tento typ detektoru nenáročný a celu detektoru lze miniaturizovat na objemy menší než 5 µl. U vodivostního detektoru jsou kladené vysoké nároky na mobilní fázi, která by měla být pokud možno nevodivá, musí ovšem chromatografované látky dostatečně rozpouštět a mít dostatečně velkou permitivitu. Těmto podmínkám vyhovuje redestilovaná voda, popřípadě i s příměsi polárních organických rozpouštědel. Její nepatrná vodivost pak umožňuje detekci i stopových složek iontů vycházející z kolony. V případě použití pufrů jako mobilní fáze se ale drasticky změní vodivost mobilní fáze a nepatrné zvýšení vodivosti v důsledku přítomnosti malého množství iontu vycházejícího z kolony detektor neumožňuje zaznamenat.

Schéma vodivostního detektoru

  1. tok mobilní fáze
  2. elektrody

Vodivostní detektory se uplatňují nejvíce v iontové chromatografii, kdy se používá kolon plněných ionexy s nízkou kapacitou, které umožňují použití mobilní fáze s nízkým obsahem elektrolytů (mmol.l-1). Rušivý vliv vodivosti mobilní fáze se pak potlačuje dvojím způsobem:

  • mezi chromatografickou kolonu a vodivostní detektor se umístí pomocná supresorová kolona plněná ka-texem v cyklu H+ a mobilní fáze je systém elektrolytu uhličitan-hydrogenuhličitan, který se na pomocné koloně převádí na kyselinu uhličitou o nízké vodivosti. Přítomnost kyseliny uhličité pak neruší při vodivostní detekci, ale vřazená pomocná kolona do systému je zdrojem určitého příspěvku k rozšiřování elučních zón separovaných iontů a její náplň se musí regenerovat a vyměňovat.
  • použití elektrické kompenzace signálu vodivostního detektoru, která umožňuje měřit i velmi malé rozdíly ve vodivosti i při velké absolutní hodnotě vodivosti mobilní fáze.