Volba stacionární fáze - vliv na retenci solutů a jejich selektivitu
Termodynamické chování chromatografovaných látek (retence a selektivita) určuje chemicky vázaná stacionární fáze a dynamické vlastnosti (účinnost kolony a permeabilita) jsou dány strukturou a velikostí části nosiče. Jako nosič se nejčastěji používá silikagel, jehož povrchové hydroxylové skupiny se modifikují příslušnou chemickou reakcí s vhodnými organickými sloučeninami (ligandem), na jejichž charakteru závisí selektivita připravené fáze.
Při chromatografii na nepolární fázi se ovlivní retence látek množstvím nepolární fáze na nosiči (obsah uhlíku a délka alifatických řetězců). S rostoucí délkou vázaného alifatického řetězce roste i retence na nepolárních fázích:
Obr. 1 Závislost log k alkanů na počtu uhlíkových atomů v jejich molekule (n) na reverzní fázi s různými délkami vázaných alkylů (C4 až C18)
|
Použitím polárnějších stacionárních fází (např fenylová stacionární fáze) dochází ke zvýšení retence solutů a současně dochází ke změně selektivity aromatických sloučenin (vliv p-p interakce mezi stacionární fází a solutem).
Zvýšení polarity stacionární fáze roste retence solutů obdobně jako s rostoucí délkou alkylu stacionární fáze. Tohoto se dosáhne modifikací ligandu tak, že se začlenění polární skupina (ligand) do organického uhlíkového řetězce stacionární fáze mezi povrch silikagelu a nepolární vrstvu.[1],[2] Jako příklad je možné uvést komerčně dodávané sorbenty reverzní fáze SymmetryShield RP8, která má včleněnou do ligandu karbamátovou skupinu a nebo Supelcosil ABZ+ (Discovery RP-Amide C16), která má včleněnou amidickou skupinu:
