ÿþ<html> <head> <meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=windows-1250"> <meta name="keywords" content="HPLC, teorie, chromatografie, disociace"> <title>Vliv pH mobilní fáze na retenci soluto</title> <style> <!--body {scrollbar-face-color: #FF0000; scrollbar-shadow-color: #00FFFF; scrollbar-highlight-color: #00FFFF; scrollbar-3dlight-color: #00FFFF; scrollbar-darkshadow-color: #00FFFF; scrollbar-track-color: #0000FF; scrollbar-arrow-color: #00FFFF;} /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Tahoma; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;} /* Style Definitions */ h1 {margin-top:5.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2 cm; text-align:justify; line-height:200%; font-size:10.0pt; font-family:Tahoma; font-weight:normal;} h2 {margin-top:6.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2cm; text-align:justify; line-height:150%; font-size:12.0pt; font-family:Tahoma; font-weight:bold; color:blue;} h3 {margin-top:5.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2cm; text-align:justify; line-height:150%; font-size:10.0pt; font-family:Tahoma; font-weight:bold; color:blue;} h4 {margin-top:5.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2cm; text-align:justify; line-height:150%; font-size:10.0pt; font-family:Tahoma; font-weight:bold; color:red;} h5 {margin-top:5.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2 cm; margin-bottom:5.0pt; text-align:justify; line-height:175%; font-size:8.0pt; font-family:Tahoma; font-weight:normal;} h6 {margin-top:6.0pt; margin-right:0.2cm; margin-left:0.2cm; text-align:justify; line-height:150%; font-size:8.0pt; font-family:Monotype Corsiva; font-weight:bold; color:red;} --> </style> <script language="JavaScript"> <!-- function HighlightAnchor() { if (window.event.srcElement.tagName == "A") window.event.srcElement.style.color = "orange"; } function LowlightAnchor() { if (window.event.srcElement.tagName == "A") window.event.srcElement.style.color = "blue"; } // --> </script> </head> <body lang=CS link=blue vlink=purple onmouseover="HighlightAnchor()" onmouseout="LowlightAnchor()"> <a name="_top"> <h2>Vliv pH mobilní fáze na retenci soluto</h2> <h1>Siln polární a iontové látky na nepolárních fázích se zadr~ují velmi málo nebo vobec ne a eluují v mrtvém objemu kolony nebo dYíve, ne~ odpovídá mrtvému objemu kolony - co~ je jev tzv. iontové výluky. Pro látky iontové povahy proto mo~eme jejich chromatografické chování ovlivnit volbou pH mobilní fáze, kdy zmnou pH mobilní fáze dochází k potla ení disociace slabých kyselin (pH &lt; 7) i slabých bází (pH &gt; 7). Potla ením disociace (</span></a><a href="#_stupen_disociace"><span style='font-family:Tahoma'>obrázek</span></a><span style='font-family:Tahoma'>) dochází ke zvýaení retence a zamezení chvostování píku dané chromatografované látky. Pro organické kyseliny dochází k potla ení disociace sní~ením pH na hodnotu asi pH 2-5, pro organické báze dochází k potla ení disociace zvýaením pH na hodnotu asi pH 7-8, ale toto pH je omezeno rozpouatním silikagelu pYi pH &gt; 8,5. Selektivita pro karboxylové kyseliny na reverzní fázi je závislá na pou~ité mobilní fázi (její pH) a na pou~ité reverzní fázi. V&nbsp;reverzních stacionárních fázích závisí retence jednosytné kyseliny HA na pH a na disocia ní konstant karboxylové kyseliny <i>K</i><sub>a</sub>:</h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/equat36.gif"></p> </td> <h1>kde</h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/equat37.gif"></p> </td> <h1><i>k</i><sub>0</sub> a <i>k</i><sub>-1</sub>jsou reten ní faktory neionizované a ionizované formy a <i><span style='font-family:Symbol'>a</span></i> je stupeH disociace (frakce ionizovaných molekul). Obdobn pro selektivitu bazí na reverzní fázi platí stejná rovnice kde </h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/equat38.gif"></p> </td> <h1>Zvýaení retence a zlepaení symetrie píko ionizovaných látek se mo~e dosáhnout pYídavkem neutrálních solí do mobilní fáze - tzv. vysolovací efekt.<sup><a href="#_edn1" name="_ednref1">[1]</a></sup></h1> <td width=100%><p align=center><a name="_stupen_disociace"></a><span style='font-size:10.0pt;font-family:Tahoma;color:red'><b>Závislost stupn disociace na pH (kyselina sorbová (___) pK<sub>a</sub> = 4,76 a benzoová (---) pK<sub>a</sub> = 4,19)</b></span></p> </td> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/alfa.gif"></p> </td> <h1>V pYípad, ~e se získá lineární závislost kapacitního pomru <I>k</I> na stupni disociace <span style='font-family:Symbol'>a</span> (v lineární oblasti závislosti stupn disociace <span style='font-family:Symbol'>a</span> na pH solutu) pak pro <I>k</I><sub>0</sub> a <I>k</I><sub>-1</sub> platí:</h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/k0_alfa.png"></p> </td> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/k1_alfa.png"></p> </td> <h1>Ur ením koeficiento <I>k</I><sub>0</sub> a <I>k</I><sub>-1</sub> je mo~né predikovat chování soluto pYi zmn pH mobilní fáze. Jestli~e platí <I>k</I><sub>-1</sub> `" <I>k</I><sub>-1</sub> pak zmnou pH mo~eme ovlivnit sepraci soluto (selektivitu systému). Experimentální hodnoty kapacitních pomro kyseliny benzoové a sorbové pYi separaci na reverzní fázi C18 získané pYi rozném pH mobilní fáze (pH 3,5 - 4,5) jsou zpracovány graficky:</h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/alfa_k_BA_SA.png"></p> </td> <h1>Ze získaných experimentálních dat byly vypo teny kapacitní faktory <I>k</I><sub>0</sub> a <I>k</I><sub>-1</sub> pro kyselinu benzovou (<I>k</I><sub>0</sub> = 6,10; <I>k</I><sub>-1</sub> = 1,23) i sorbovou (<I>k</I><sub>0</sub> = 5,81; <I>k</I><sub>-1</sub> = 0,73). PYi pH 4,5 je selektivita systému nejvyaaí a kapacitní pomr získaný experimentáln pro kyselinu benzoovou je 2,84 (výpo tem pak 2,83), kapacitní pomr získaný experimentáln pro kyselinu benzoovou je 4,04 (výpo tem pak 4,01). Experimentální a vypo tená data jsou tak ve výborné shod. </h1> <h1>Pro elu ní pomr (selektivitu) r<sub>2,1</sub> mo~eme odvodit rovnici:</h1> <td width=100%> <p align=center><img border=0 src="Figure/selektivita_alfa.png"></p> </td> <h1>kde index ´´ zna í kyselinu sorbovou a index ´ se vztahuje ke kyselin benzoové. Na základ této rovnice byl vypo ten elu ní pomr r<sub>2,1 (teor)</sub> = 1,42 co~ odpovídá experimentáln získanému elu nímu pomru r<sub>2,1 (exp)</sub> = 1,42.</h1> <h1>Jako pYíklad vlivu pH na separaci kyseliny salicylové (SA; pK<sub>a</sub>=2,98) a acetysalicylové (ASA; pK<sub>a</sub>=3,50) je ukázán na následujících obrázcích.</h1> <h3><p align=center><a name="_Obr_1"></a>Separace kyseliny salicylové a acetylsalicylové; pH 6.2</p></h3> <tr> <td><p align=center><img border="0" src="Figure/asa_ph_9_2.png"></p></td> </tr> <h3><p align=center><a name="_Obr_2"></a>Separace kyseliny salicylové a acetylsalicylové; pH 3.8</p></h3> <tr> <td><p align=center><img border="0" src="Figure/asa_ph_3_8.png"></p></td> </tr> <h3><p align=center><a name="_Obr_3"></a>Separace kyseliny salicylové a acetylsalicylové; pH 1.8</p></h3> <tr> <td><p align=center><img border="0" src="Figure/asa_ph_1_8.png"></p></td> </tr> <h4>Související odkazy</h4> <h1><b><a href="../Tip/iont_suppres.htm" target=main>Potla ení disociace polárních látek</a></b></h1> <h1><b><a href="../Tabs/calc_ion.html" target=main title="OtevYít ...">Jednoduchý kalkulátor</a></b> pro výpo et % ionizace kyselin a bazí...</h1> <h3>Literatura</h3> <hr size=2 width="33%" align=left> <h5><a href="#_ednref1" name="_edn1">[1]</a>. Jandera P., Churá ek J., Bartoaová J.: Chromatographia <i>13</i>, 485 (1980).</h5> &nbsp; <h5><a href="#top">[Top of Page]</a></h5> &nbsp; <!--- LAST MODIFIED ---> <h6>Last modified: <script language="javascript"> <!-- datum = new Date (document.lastModified); mesic = new Array ('ledna', 'února', 'bYezna', 'dubna', 'kvtna', ' ervna', ' ervence', 'srpna', 'záYí', 'Yíjna', 'listopadu', 'prosince'); document.write (datum.getDate() + '. ' + mesic[datum.getMonth()] + ' ' + datum.getYear()); //--> </script> </h6> <!--- LAST MODIFIED END---> </body> </html>